Mám PLÁN

 

V roce 2016 jsem plánovaně ukončil profesionální sportovní kariéru s dodatkem, ve kterém jsem říkal, že sportovat budu dál a pokud to půjde, budu dále reprezentovat ČR v dráhových disciplínách.

Jak jsem řekl, tak jsem udělal, na jaře 2017 jsem jel na dráhové mistrovství světa do Los Angeles, kde jsem obsadil sedmé místo v kilometru s pevným startem a čtvrté místo s team-sprintem ČR. V letošním roce bohužel nebylo zajištěno financování výjezdu na dráhové MS, které se jelo v Brazílii, což byla velká škoda, protože jsem se celou zimu připravoval.

Beru to z té lepší stránky, na jaře se nám s Jana Boušková narodila nádherná holčička Johanka, na kterou jsme se těšili nejen my, ale i náš tříletý syn Jan. Prožíváme krásné období a sledujeme každý den, jak nám děti sílí, rostou a formují se jejich vlastnosti a osobnost. Jeden můj dobrý kamarád říká „nemá cenu vyprávět něco o dětech lidem, kteří děti nemají, pochopí jen ti, co děti mají“. Já jsem rád, že jsem se o tyto chvíle nenechal sportem okrást.

Mám zajímavou a náročnou práci, která mě naplňuje a někdy i pohlcuje. Za dva roky, jsem se naučil mnoho nových věcí, poznal spoustu zajímavých lidí a zároveň využil a prodal mnoho zkušeností a návyků ze sportu.

Jak vidíte, nenudím se. Přesto mi zůstala touha, nebo spíš potřeba sportovat. Jednoduše řečeno s pohybem se mi žije lépe, než bez něj. A proto jsem dnes na startu silniční časovky na mistrovství světa. Nepojedu o titul mistra světa, jako by tomu bylo ještě v nedávné minulosti. Dnes jsem tu, protože mám PLÁN. Již na zimním dráhovém MČR jsem avizoval, že bych se chtěl s team-sprintem ČR nominovat do Tokia 2020. Je to dobrý plán a stojí za to, abych zase bojoval a měl radost ze sportu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je JB. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.